Medvědi B - Podzim 2022 - 6.liga, skupina C

Na uvod delba bodu

Na 1.zápas sezony jsme se sešli v nečekaném počtu, vlastně absentoval pouze Fabio, který si naordinoval několikatýdenní “pracovní“ dovolenou v Německu :-)

Hřiště na Novoborské jsme znali (píseček), soupeře New Jersey Devils B méně. Naše zimní příprava probíhala v nafukovače a většina týmu se jí poctivě zúčastňovala, ovšem byli i tací, kteří neviděli balon několik měsíců, např. slovutný El Présidente! Navíc jsme do týmu zapracovali posily Lakyho a Tomáše a tak další neznámou bylo, jak bude vypadat náš herní projev. Předvedená hra ovšem předčila veškerá očekávání – Medvědi totiž roztočili kola drtivé ofenzivy, jaká od nás podle mě už pár let nebyla k vidění. K tomu obrana pracovala spolehlivě, takže se soupeři prakticky nedostávali do vzdálenosti, odkud by mohli ohrozit naši branku. A Lubošek s Lakym dávali myšlenku našim útočným akcím, které podporoval zbytek týmu sprintovými náběhy!

Šance narůstaly jak na běžícím pásu a mohli jsme si jen škubat vlasy, že nenarůstalo i skóre.

Bylo jich tolik, že mi nějak splývají, co si pamatuji určitě že Pixi orazítkoval břevno, osamocený Lengy přízemní střelou trefil pouze nohu gólmana, který se na něho vytasil s gymnastickým provazem, a Bobík z téměř nulového úhlu nastřelil tyčku. Když jsem se ho potom ptal, proč radši z takového úhlu neposlal centr do vápna do požáru, prohlásil, že brankář, který byl jinak vynikající, tentokrát stál špatně a nechal tam místo přesně na balon, stačilo to jen trefit :-D

Už koncem 1.půle bylo jasné, že naší ofenzivě poněkud spadl řemen. Ono se v takovém tempu nedá hrát celý zápas, a to ani ve třech na střídání – mimochodem, Fabio, který má o počtech hráčů na zápas svoje představy, by asi čučel jak rychle se dá střídat i v tolika hráčích. A to by to jednoho navíc klidně ještě sneslo! Paradoxně chvíli před přestávkou, kdy naše útoky začínaly ztrácet na tempu, jsme se konečně dočkali kýženého gólu, a protože hlavní aktéři byli tři naši internacionálové, říkejme tomu trma vrma – po takové sérii polopřihrávek, polostřel a dorážek míč doputoval až k Luboškovi, který se nerozpakoval a propálil gólmana – 1:0!

Ovšem hned od začátku druhého poločasu měli více ze hry protihráči, a postupem času, jak nám ubývaly síly, to bylo horší a horší. A pak přišel osudný roh, před kterým jsme se sportovně přiznali k teči, a byli jsme za to po zásluze potrestáni gólem. K odraženému míči se dostal jeden z Diblíků, který naběhl z hloubi vlastního pole, jeho nástup nikdo nezachytil a Jirkovi v bráně nedal šanci – 1:1. No a New Jersey pokračovalo v dobývání naší branky a šancí k tomu mělo dost, i když to nebyly takové loženky, jaké my jsme v 1.půli zahazovali. Ale Jirka sebou mrskal jako kapr na suchu a tu plichtu prostě vychytal! I my jsme párkrát zahrozili z brejků, několik jich bylo dokonce s přečíslením, bohužel jsme je špatně vyřešili…

Nakonec jsme tedy mohli být rádi i za remízu, ale podle mě jsme onoho večera na písečku na Novoborské bod nechali my. Měli jsme v 1.půli dát tři, čtyři góly a bylo po zápase, to mi prostě nikdo nevymluví! Ale i tak je třeba hodnotit zápas kladně – výborný výkon a hezký fotbalový zážitek. Jen tak dál! (ZR)